Trochu z historie


Tak tyhle svetříky jsem pletla pro holčičku mé kamarádky. Včera jsem si prohlížela staré fotky a říkám si, jak to letí. Holčičce už jsou 2 roky.

Čepičko-šálové sety jsem zase háčkovala loni na přání pro děti kolegyní. Dělala jsem jich asi deset a před Vánocemi už jsem se nemohla na čepice a šály ani podívat. Prostě už to chtělo změnu.

A tuhle soupravičku nosí praneteř Bára a kulíška prasynovec Pepíček.

Hezký den.

Hrdý budžes

Minulý týden jsem ulehla. Po 5 letech jsem musela jít k lékaři pro neschopenku a tu hnusnou virozu, či co to bylo, jsem opravdu poctivě léčila z postele. Týden jsem ji přecházela, ale nechtěla se vzdát a tak nebylo zbytí.
Když jsem přečetla vše, co bylo v dosahu, přemýšlela jsem o něčem , co mi zvedne náladu. Jak jinak, volba padla na divadelní hru Hrdý Budžes podle stejnojmenné předlohy Ireny Douskové. Ve hře se vyřádí Bára Hrzánová jako Helenka Součková. Hru znám nazpaměť, viděla jsem ji i na živo, četla jsem knihu, ale nikdy mě nepřestane bavit.
A protože je dnes 17.listopadu, je to i vhodné připomenutí časů minulých.
Pro ty, kdo neznají, zde je první část hry.
Hezký večer.
http://www.youtube.com/watch?v=BNBJRNWRqbA&list=PL70E16F8FF05ABD38

Svetříkování....

Před časem jsem psala, že kolegyně čeká miminko. To nelenilo a včera se prvně kouklo na svět - vítej Vojtíšku. A protože jsem nelenila ani já, taky jsou fotky toho, co jsem ještě stihla uplést. 

Můj prasynoveček Vašík oslaví za měsíc své 1. narozeniny, tak po chvilkách háčkuji dílky na míč a možná se ještě pustím do nějaké hodně barevné kostky. 

Ibišek se rozhodl ignorovat podzim a kvete, letos opravdu celý rok. 

                                                             To je pro dnešek vše, hezký den.

Příběh o Rozárce

Tak nejdříve kdo je Rozárka. Rozárka je korela chocholatá a je u nás zhruba 3 měsíce. Loni nás totiž po 14 letech opustil agapornis růžovohrdlý jménem Pepík.Skoro už jsme mysleli, že je nesmrtelný.Bohužel, nebyl.Jak se dalo čekat, dcera ihned začala škemrat o nového papouška. Nic méně jsem ji přesvědčila, že bude lepší počkat na jaro a koupit papouška co nejmladšího. Manžel jedné mé kolegyně papoušky chová, bude tedy z čeho vybírat.A tak se také stalo. V srpnu jsme si přivezli Rozárku.

 Nejdřív na nás syčela  a klovala kolem sebe co to šlo.Ale rychle si zvykala a také v nové kleci se dobře zabydlela.






Teď už je docela drzá. Lítá po celé kuchyni, prochází se po stole, ani přímému kontaktu s námi se nevyhýbá,zvlášť, když jí nabídneme něco do zobáčku.

   Ze začátku si jen tak švitořila, teď řve, až uši zaléhají. Snad jí tedy u nás čeká pohodový a dlouhý život.

                                                                         Hezký večer.

Příběh nudlový

Tak aby toho zásobování na zimu nebylo málo ještě jsem odpoledne stihla upéct čaj a nadělat trochu nudlí do polévky.

Čajík mám ráda jablečno-hruškový s trochou skořice a protože jsem tu měla ještě pár kuliček vína, skončily na pekáči také.

Nakrájeno ...

... a šup s tím do trouby:

Hotovo, už se těším na zimní večery.

Manžel má zase rád vývary s domácími nudlemi.Vajíčka mi nosí jedna hodná kolegyně od svých slepic, takže ty nudle jsou vlastně domácí hned dvakrát.

Těsto dělám v elektrickém sekáčku, je to minutová záležitost. 

Až do teď jsem pak těsto válela a krájela ručně, ale od včera jsem majitelkou strojku na těstoviny.Trošku jsem se bála, že to bude pomocník spíš k vzteku, ale opak je pravdou. Nudle byly hotové v cukuletu. Stačilo nadělat placky, nechat trochu proschnout a už se krájelo. 

Ty polévkové řádně usuším a uskladním, ty široké budou dnes k večeři.Už se těším.

                                                                       Hezký večer všem.
 

Příběh zeleninový

Další týden nucené dovolené je tu a protože jsem s tím tentokrát už počítala, nakoupila jsem spoustu zeleniny, která je teď čerstvá a levnější než bude v zimě. Už loni se mě osvědčilo připravit si do mrazáku zeleninu pod svíčkovou, na bramboračku, květák, porek a brokolici na polévku a mrkev na dušení. No a dneska jsem se do toho pustila a celé dopoledne jsem krájela, strouhala a balila.

Tady zelenina teprve čeká až se do ní pustím.

Oloupáno, oškrábáno.

Zelenina do bramboračky. Ještě jsem přihodila hrášek, fazolky a žampiony. Houby bohužel nemám.

Zabaleno, květák, porek, brokolice na krémové polévky, ty my moc rádi.

Mrkev, petržel a celer.Jak jinak než pod svíčkovou.

Ještě trochu mrkve na dušení, tu také můžeme.

Tak už je hotovo a zeleninka čeká, až přijde její čas.

Jestli se také připravujete na zimu, ať se daří!!!

      Podzimní dovolená

Mám naprosto neplánovaně volno. Zatímco v létě jsme neměli možnost odpočinout si téměř ani o víkendech, teď je práce málo a namísto protivné noční směny jsme doma. No, co se dá dělat. Alespoň zlikviduji nějaké resty v domácnosti a vytáhnu ze skříně nedodělaná díla.

Sluníčko venku svítí co to jde a tak jsem dnes po ránu vyrazila na menší procházku.

Nejdřív bylo trošku mlhavo, ale zvířatům to nevadilo.

   Už v létě mně kolegyně poprosila o pletenou či háčkovanou soupravičku na miminko. Tak takhle dopadla ta první - háčkovaná. Pletenou ještě nemám hotovou.

 Snad se bude chlapečkovi dobře nosit.

Hezký říjen všem.

                                                                                                                                                              

Fimohrátky a srdíčka

Neděle byla ve znamení FIMA. Už nějaký čas pošilhávám na internetu po háčcích s rukojetí z fima. Jelikož vlastním pár háčků, které po takovéto úpravě přímo volají, koupila jsem v pátek několik kostiček té skvělé hmoty a pustila jsem se do pokusu. Jak to dopadlo, posuďte sami.

Je mi jasné, že jsou to pokusy spíše žalostné, ale na funkci to, více méně, nemá vliv, háčky se drží lépe.


A abych je hned vyzkoušela, umotala jsem několik srdíček podle skvělého návodu od Fizule. Hotová jsou zatím jen tři, protože se mi nepodařilo sehnat pěkné knoflíčky. "Švadlenka" u nás ve městě není moc zásobená, budu muset vyrazit do světa.

Přeji všem dobré vykročení do nového týdne.

Na poslední chvíli


Manželova maminka slavila o víkendu svátek a my tudíž jeli gratulovat. Dárek i květinu už jsme měli, ale ještě to chtělo nějakou tečku - nejlépe sladkou. A protože manžel zrovna  přivezl od kolegy z práce med, bylo vyřešeno.Na mě zbylo jen uháčkovat čepičku na víčko.

Myslím, že to nevypadalo nejhůř.

Doufám, že medík splní svůj účel a babičku s dědou nepřepadne žádná choroba.

Mějte se hezky i s nadcházejícím podzimem.

     



          Září...
              Září? Zatím ano. Po hodně mlhavém ránu sluníčko vykouklo a krásně svítí.
             Bohužel, nemám dnes moc času si tu pohodu užít a tak jsem vyběhla na zahradu                  alespoň na pár minut.

             

Ne nadarmo se kontryhelu obecnému říká rosička.

  

Víno už zraje, začínají si na něm pochutnávat vosy.

Jablíčka mají správnou barvu.