Fimohrátky a srdíčka

Neděle byla ve znamení FIMA. Už nějaký čas pošilhávám na internetu po háčcích s rukojetí z fima. Jelikož vlastním pár háčků, které po takovéto úpravě přímo volají, koupila jsem v pátek několik kostiček té skvělé hmoty a pustila jsem se do pokusu. Jak to dopadlo, posuďte sami.

Je mi jasné, že jsou to pokusy spíše žalostné, ale na funkci to, více méně, nemá vliv, háčky se drží lépe.


A abych je hned vyzkoušela, umotala jsem několik srdíček podle skvělého návodu od Fizule. Hotová jsou zatím jen tři, protože se mi nepodařilo sehnat pěkné knoflíčky. "Švadlenka" u nás ve městě není moc zásobená, budu muset vyrazit do světa.

Přeji všem dobré vykročení do nového týdne.

Na poslední chvíli


Manželova maminka slavila o víkendu svátek a my tudíž jeli gratulovat. Dárek i květinu už jsme měli, ale ještě to chtělo nějakou tečku - nejlépe sladkou. A protože manžel zrovna  přivezl od kolegy z práce med, bylo vyřešeno.Na mě zbylo jen uháčkovat čepičku na víčko.

Myslím, že to nevypadalo nejhůř.

Doufám, že medík splní svůj účel a babičku s dědou nepřepadne žádná choroba.

Mějte se hezky i s nadcházejícím podzimem.

     



          Září...
              Září? Zatím ano. Po hodně mlhavém ránu sluníčko vykouklo a krásně svítí.
             Bohužel, nemám dnes moc času si tu pohodu užít a tak jsem vyběhla na zahradu                  alespoň na pár minut.

             

Ne nadarmo se kontryhelu obecnému říká rosička.

  

Víno už zraje, začínají si na něm pochutnávat vosy.

Jablíčka mají správnou barvu.

        Hurá do ZOO


  Pro někoho možná docela obyčejná záležitost, ale pro mě svátek, Prahu máme trošku z ruky. A      navíc jsem byla nucena dojet do Prahy autobusem ( žádný problém) a po městě pak cestovat MHD (očekávala jsem velký problém).Nakonec se ukázalo, že dojet z Knížecí do Troji dokáže i takový pražský analfabet jako jsem já.                                                                                                          

     Takže vzhůru za zvířátky!

                           Hroch Slávek spokojeně odpočíval a nic ho nedokázalo vyrušit.

                                                Tahle kráska se k focení nenechala přemlouvat.

               Spoustu času jsem strávila u goril.Tohle je jedno z mláďat - Kiburi.

Sloni mají krásný, nový výběh a moc jim to tam sluší.

Protože zbývalo ještě trochu času, prohlédly jsme si zámek .Tentokrát jen z venku, ale není všem dnům konec.

Do Prahy se mnou jela dcera, které se z celého výletu líbily nejvíce letní výprodeje v obchodech.Slíbila, že se mnou zase někdy ráda na výlet vyrazí. 

Myslím, že to bude na jaře, budou zimní výprodeje...